Německé steroidy v odkvétajícím rodinném autě. Je to rána z milosti nebo vítaná změna?
Éra tuzingových svítilen neskončila
K designu asi nemá cenu cokoliv dodávat. Toyota Verso není z nejhezčích aut. Částečně je tím vinen celý segment, který přílišné designové kudrlinky v tříprostorové karoserii orientované na maximum místa vlastně nepřipouští (i když se najdou výjimky), další dýkou do zad je pak typický japonský design, který je v přímém kontrastu s německou školou. Jakkoliv přední část většiny toyot z posledních let zkouší evropskou konkurenci kopírovat, zadní čiré svítilny jsou bolestnou připomínkou toho, že se občas zákazník ztratí v překladu. Podobně typicky asijský je i interiér, v němž se ale snadno zorientujete a zvyknete si na trochu odlišnou ergonomii. Hlavní devizou Versa zůstává obrovský prostor v kabině. Do všech směrů si můžete zopakovat spartakiádu a nezadrží vás žádná překážka. Něžné polovičky, děti, zvířata, nákupy, to všechno Verso spolkne bez zaváhání. Kufr má nějakých 484 litrů a zadní sedačky lze poskládat do rovné hrany. Díky tvaru karoserie můžete zadním otvorem prostrčit v zásadě cokoliv, co byste protáhli domovními dveřmi. Na pohled nudný profil tak najednou získává praktický rozměr, za nějž jsou některé rodiny ochotné platit zlatem.
Neochotný plaváček
Se stodesetikoňovým dieselovým náklaďáčkem (jak vůz překřtila moje přítelkyně, protože opravdu na první pohled naznačuje, že do něj budete nakládat potomstvo a vše co s ním souvisí) samozřejmě nelze závodit. Do jisté míry je Toyota Verso, zvlášť v naftě a testované šedé metalíze, prototypem auta pro větší rodinu. Auta, které si pořídíte, když se definitivně podřídíte – tomu, že je potřeba uvažovat zodpovědně a prakticky. Dovedu si představit, že při přesedání z normálního hatchbacku budete na Verso trochu nadávat. Podvozek je pohodlný, ale příliš houpavý. Řízení je podivně neurčité, takže vyloženě brání chirurgickému krájení zatáček. A motor má sice patřičný krouťák (270 N.m), ale převodovka je poskládaná tak divně, že musíte čtyřválec z Mnichova pobízet do relativně vysokých otáček, což se při plném zatížení samozřejmě ještě víc projeví.
Německá jednotka je v obklíčení japonské techniky tak trochu nesvá. Jako kdyby narychlo přesedla z menších aut a nikdo se naplno nevěnoval jejímu odladění. Nechápejte mne špatně, ten motor je kultivovaný a opravdu hlučí jen při opakovaných start-stopech, ale člověk ho musí držet pod krkem, aby z něj dostal koně i newtonmetry. Nástup je sice razantnější než v případě japonských benzínových atmosfér, to bez diskuze, ale že by to nějak „táhlo vodspodu“, to se říct nedá. Přitom by stačilo trochu přeskládat převodovku a naftové Verso by působilo mnohem živěji. Ve vyšších otáčkách poslušně táhne a na okreskách dokonce zjistíte, že houpavost podvozku způsobuje spíš vyšší těžiště – samotné nastavení tlumičů dovoluje i ostřejší jízdu, jen musíte auto do zatáčky poslat a věřit tomu, že se po mírném ponoření chytne správné stopy. Resp. nemusíte věřit autu, můžete věřit mě, když vám to tu povídám. Nedotáčivý odchod po tečně samozřejmě při přepálené rychlosti následuje, ale je dokonale čitelný.
Jednoúčelový trumf
Verso celkem pochopitelně není na tohle zacházení stavěné. Z nuly na stovku se belhá necelých třináct sekund a nejvíc mu vyhovuje stálé tempo, ať už na dálnici nebo ve městě. Pokusy o agresivní akceleraci končí v rozpacích, pokusy o agresivní brždění pak často v zadku jiného auta, protože brzdy se mizerně dávkují a příliš toho nevydrží. Opět zdůrazňuji, že tohle není všeuměl á la Golf. Je to auto, které si vzalo za úkol spolknout celou vaší rodinu a v přiměřeném tempu a pocitu bezpečí ji přesunout z místa A do místa B. Nejrozumnější petrolhead s rozvětvenou famílií si k šedému Versu pořídí červenou Toyotu GT86 a bude vysmátý sedm dní v týdnu. O víkendu samozřejmě dvojnásob.
Diesel od BMW, jakkoliv do auta napasovaný tak trochu pod tlakem, dává Versu konečně smysl. Rodinné MPV se bez něj v Evropě jen těžko protlouká. Při rozumném tempu dostanete odpovídající dynamiku i spotřebu pod hranicí šesti litrů. Dostanete auto, které splyne s davem a nepřekvapí ani v dobrém, ani ve zlém. Ve Versu vás pravděpodobně nikdy nezastaví policejní hlídka, protože byste jí připadali podezřelí. Pravděpodobně na vás nebudou mávat děti a nikdo z turistů si vás nebude fotit. Stejně tak vás budou méně vídat pumpaři a automechanici. Extravagantním povahám by tahle „neviditelnost“ asi vadila, pro jiné může být naopak lákadlem. Jisté je, že tohle rodinné vozítko při pragmatickém úhlu pohledu nabízí až nečekaně mnoho trumfů.
Technické údaje: Toyota Verso 1.6D-4D
- Motor: vznětový čtyřválec
- Objem: 1598 cm3
- Výkon: 82 kW (110 k)/4000 min-1
- Točivý moment: 270 N.m/1750-2250 min-1
- Převodovka: šestistupňová manuální
- Maximální rychlost: 180 km/h
- Zrychlení z 0 na 100 km/h: 12,7 s
- Spotřeba paliva (kombinace): 6,0 l / 100 km
- Provozní hmotnost: 1635 kg
- Rozměry (délka x šířka x výška): 4460 x 1790 x 1620 mm
- Rozvor: 2780 mm
- Objem nádrže: 55 l
- Objem zavazadelníku: 484 l
- Cena: od 504 900 Kč (1.6D-4D Active)
